Putování za Fatou morgánou - třetí část
Takže v úterý ráno ujíždíme směrem na jih a při občasných zastávkách autobusu je stoupající teplota zatraceně znát. Horký závan vzduchu, tetelící se žárem, nás vždycky přímo udeří do tváře a srazí skoro každého málem na kolena.
Jedeme po dálnici kolem olivových hájů a zeleninových políček. Olivovníky, patrně vlivem větrů ze Sahary, mají zvláštní stříbřitě šedozelenou barvu a půda pod nimi je strašlivě vyprahlá. Občas míjíme několik kamenných domků s modrými (pečlivě zavřenými) okenicemi a rovnou střechou, obehnanými opunciovým - v lepším případě - plotem, většinou ale jen s nakupenými klacky a suchými větvemi jen tak halabala přes sebe. Žádné květiny, jak by mé zahradnické oko očekávalo, nebo - co takhle vysadit kolem domů pár ibišků, kterých kvetou v suchopáru podél dálnice celé trsy.
Od průvodkyně se dozvídáme, že nejen celé olivové háje, ale i každý jednotlivý strom má tady svého vlastníka a patří výhradně tomu, kdo jej vysadil. Olivovník je totiž v Tunisku posvátný, je součástí rodiny, kterou živí, poutem s předky a odkazem pro dosud nenarozené. Plodit začíná v sedmi letech a největší úrodu mívají stromy až tak po dvaceti nebo třiceti letech. Zdejší krajinu si bez nich nejde představit a já si kromě azurového moře budu navždycky pamatovat tyhle nedozírné stříbřitě šedozelené háje, sahající až za daleký obzor.
Při jedné zastávce směrem na Eljem zažijeme legrační setkání s majitelem malého bistra, který neustále loudí na mém zápasnikovi modrofialovou čepici se zeleným štítkem a předstírá, že je z ní úplně mimo. Vždycky si nadskočí, sebere mu jí a kroutí se před oprýskaným zrcadlem, naznačujíc, že můj drahý (asi tak o dvě hlavy větší), jí vlastně nepotřebuje. Kolem bistra pobíhá několik oslíků s malými umouněnými pasáčky, kteří se je marně snaží zahnat do křovinaté ohrady. Děti ječí, oslíčci uhánějí v protisměru po dálnici, auta troubí a zastavují. Do toho pokřikují dospělí a všechno je prodchnuto pohodou a láskou k dětem a ke zvířatům. A musím dodat, že zdejší děti jsou překrásné, s velikýma čokoládovýma očima a na každý náš pohled reagují šťastným širokým úsměvem.
Konečně jsme v Eljemu. Vystupujeme v nedalekém amfiteátru a vedro nás úplně pohltí. Okamžitě se na nás vrhají místní prodejci a je dost problém jim uniknout. Manželovi visí na každé ruce hned dva menší maníci a neustále mu něco nabízejí. Kupuje si tedy od nich alespoň mapu města a protože určitě vydělali, nechávají ho konečně na pokoji.
Takže po hodinové prohlídce kolosea rychle prcháme (a to nejen před vedrem) do klimatizovaného autobusu. Okolní krajina je jeden veliký suchopár a dozvídáme se, že Sfax i Gabés jsou nejméně pohledná města na téhle trase. Gabés je už vlastně jakousi vstupní branou na Saharu a do Matmaty, naší další zastávce u jeskynních lidí, máme pouhých 43 km.
Zatím projíždíme novou Matmatou okolo benzinky, hotelu a patrně i školy, jinak je všude jen samý písek a kamení, celé kupy písku a kamení. A jsme naráz ve staré Matmatě, kde nás čeká návštěva jeskynní restaurace včetně kuskusu, národního tuniského jídla, podávaného v hlubokých dřěvěných mísách vždy pro čtyři osoby.
Po nezbytném hodinovém osvěžení zamíříme směrem do pouště a zastavujeme na nejvyšším bodě nad Matmatou. A už jsou tady znovu místní kluci, chtějí se s námi fotografovat - jasně, že za "un dinár madam" - jeden má v ruce jestřába, druhý malého unaveného varánka. Jsou neodbytní, několikrát zvířátko s ostrými drápky odtrhávám z ramene a oni jsou smutní, že neuspěli. Vzápětí se leknu, když se vedle mě jako přízrak objeví starý beduin s opelichaným kulhavým velbloudem a chce se rovněž fotografovat. Ačkoliv se nezdá, trochu přitvrdí a je až dojemně dvorný: "Seulement deux dinár madam, s´il vous plait..." - "(Pouze dva dináry paní, prosím...)".
Když i on odchází, rozhostí se najednou absolutní ticho. Zdvíhám tvář k šílící modré obloze, zavírám oči a vnímám ten nevídaný klid a hebký vzduch, tetelící se žárem. Najednou zčistajasna zavane slabý větřík a přináší zvláštní nahořklou vůni.
Tak voní pelyněk, tymián anebo poušť?
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Dezinformacím podlehnete postupně. Ezovíkend život nezmění, říká psycholog
Češi mají velké sklony k ezoterice, což postupně vede také k náchylnosti věřit dezinformacím nebo...
G7 plánuje pomoc Ukrajině za 50 miliard dolarů, píše Bloomberg
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši až 1,2 bilionu Kč....
Nekritizuji pomoc Ukrajině, brání se Babiš ve sporu s Černochovou o munici
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Prodej, Byt 2+kk, 56 m2 - Praha 10 - Štěrboholy, Družstevní byt Rezidence Malý háj X
Kardausova, Praha 10 - Dolní Měcholupy
2 818 949 Kč
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x