Proč mi něco občas sakra vypadne

6. 06. 2017 17:49:27
Ne z rukou (i když - to taky). Ale z hlavy. A to poslední dobou často. Najednou se z čista jasna zaseknu a nastane zatmění. Mozku, čeho jiného.

Asi před třemi roky, na jaře, postihl mého drahého ischias. Heksnšus jako vyšitý. S jeho tonáží, obnášející cca jednostopatnáct kilo živé váhy, se dalo velice obtížně manipulovat. V bytě to jakž takž ušlo, ale čekal nás každoroční přesun. Na chalupu do pošumavských hvozdů. Něco jako taková menší invaze stěhujících se Slovanů.

Propadla jsem mírné depresi. Ne z balení svršků a různých jiných nezbytností. To mám za ta léta už v malíčku. Ale z nacpání toho všeho do našeho nového (menšího než kdysi) autíčka. A hlavně pak ze závěrečného aktu. Umístění mého stále ještě zkrouceného protějšku tamtéž.

Manžel, byť přechodně pokrčený, totiž skladný nebyl. To ani náhodou. A vmanipulovat jej na sedadlo spolu se starým (a tím pádem nerudným) pejskem nebyla pro mě žádná legrace.

Den před odjezdem jsem si ještě musela vyřídit potvrzení o své způsobilosti. To zdravotní, k řidičáku.

V ordinaci se pak ukázalo, že můj stav ještě docela ujde. Tělesný ano, zatímco zrak nikoliv. Což jsem nějakou dobu tušila.

Takže, snažíc se tuto drobnost (podle mě) zakamuflovat, nabiflovala jsem si rychle při měření tlaku poslední dva řádky na čtecí tabuli. Už nevím proč, ale nehodlala jsem marnit drahocenný čas před naším odjezdem pobíháním po nějakých očních klinikách.

Vzápětí z větší vzdálenosti, umístěná bodrou sestřičkou mezi futra dveří, jsem všechno bravurně zvládla. Když jsem ale byla (lstivě, jak jinak) vyzvána, abych to zopakovala i pozpátku, došlo k zatmění. Mého mozku, čeho jiného.

A tak jsem to na sebe radši hned práskla (jak je mým dobrým zvykem). Všechno o tom předchozím přečtení.

Když jsem slíbila (a hned druhý den i splnila), že zajdu na oční, popadla i poněkud otřesená paní doktorka znovu dech. A laskavě ke mně, jen tak přes rameno, prohodila: "Jaké že to máte vlastně auto?"

A já, stále ještě zpanikařená, jsem asi po minutě zaskuhrala: "Nové, takové červené." O značce vozu pak nepadla ani zmínka. Ani ta nejmenší.

Pak bylo jen ticho. I na můj vkus poměrně dlouhé. A obě zdravotnice na mě, jindy vesele hovořící, poněkud zmateně hleděly.

No, po chvíli jsem se jakž takž vzpamatovala a paní doktorka, ač podstatně mladší, dala k lepšímu svou historku. O zapomínání.

Byla s kamarádkou v Německu manželovým autem. A jeho náhradními klíči - to je totiž to podstatné. Vůz zaparkovala v jednom patře obchodního domu, ale i s doklady. Pak se nakupovalo. Večer ale auto v obchoďáku nešlo najít. Barvu si s kamarádkou pamatovaly - to přelaskavá paní doktorka několikrát (směrem ke mě) zdůraznila. Ale poschodí, kde zaparkovaly, tak to ani náhodou. A náhradní klíče jim byly vlastně k ničemu. Navíc SPZku manželova auta ani jedna neznaly.

Takže byla nucena povolat svého drahého až z Ostravy, kde bydlí.

Přijel, což o to, v jejím autě a s originálními klíčky od svého vozu. A že byl totálně naštvaný, to dá rozum. Navíc bylo prý ten den mistrovství v hokeji.

Nebo ve fotbale?

Pane jo, teď mi to mistrovství nějak vypadlo. A přísahám, že nejsem v žádném stresu. Ani trošičku.

Autor: Ludmila Ibehejová | úterý 6.6.2017 17:49 | karma článku: 29.11 | přečteno: 608x

Další články blogera

Ludmila Ibehejová

Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu

Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...

19.7.2023 v 3:41 | Karma článku: 43.08 | Přečteno: 7023 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Sen je prý jen sen a kdo mu věří...

Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.

8.4.2023 v 15:08 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 438 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Jak jsem obdržela dávku ...

A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností

3.4.2023 v 6:54 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 932 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Umět se radovat - o to vlastně běží

I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.

26.3.2023 v 5:36 | Karma článku: 25.63 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Plzeň

Ludmila Ibehejová

Když tenkrát pršelo jen se lilo...

Tehdejší kulminování řek v jižních Čechách a na Moravě před dvaceti lety bylo v denních zprávách sice děsivé, ale z pohledu nás - diváků "za rohem" přece jen kapku vzdálené.

8.8.2022 v 17:36 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 397 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Nevěřte té bestii aneb kominíkem snadno a rychle

Ne každý den se tak říkajíc "vyvede," takže jsem v tom jiskřivém a chladném červnovém ránu začala tentokrát vyvádět já. Kuchyňská kamna na chalupě si totiž zase projednou zastávkovala.

10.7.2022 v 18:11 | Karma článku: 26.24 | Přečteno: 342 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Nemusí být zrovna pátek

Navíc třeba i třináctého. Ostatně - kdo by v dnešní době chtěl věřit na nejrůznější varovná znamení.

21.6.2022 v 21:08 | Karma článku: 26.24 | Přečteno: 335 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Když se ruka k ruce vine?

Život je největší dar - proto ho vychutnávejme, pokud to jen trochu jde - hodinu po hodině, minutu po minutě. V dnešní době to platí dvojnásob.

29.3.2022 v 17:13 | Karma článku: 24.89 | Přečteno: 327 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Dáte si se mnou štamprdli?

"Kam slunka boží tvář se lije, pít bude se a pilo, pije, že všechno pije - každý ví - a já mám být snad střízlivý ?" (Od básníka, jehož jméno mi uniklo, ale citát jsem si kdysi dávno poznamenala).

20.3.2022 v 16:34 | Karma článku: 27.21 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 206 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 760

Po studiích technického směru jsem vědu a techniku asi výrazně ochudila. Nikdy jsem totiž nekonstruovala. Ráda jsem psala. Bohužel, jen pro své přátele. A také výborně vařím. A je to na mně a mém manželovi znát...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...