Blechy jsem si jednou přivezl ze služební cesty do Polska, závěr byl podobný jako ve vašem případě. Mnohem více zkušeností máme se vše... jak se to skloňuje? Tedy děti několikrát přinesly ze školy vši. Později se to opakovalo s vnoučaty. Byly na táboře a z tábora je rodiče převezli k nám i se vše... Převezli je k nám a my jsme zjistili, že mají vši a běžel jsem pro šampon na odvšivení. Než jsem ho donesl, měla vši i manželka, poněvadž se s vnoučaty mazlila.

Dnes jsme díky migraci a exotickým dovoleným dále. Zeť, který je dětský lékař, nedávno vyprávěl, že ve 4 hodiny v noci, když měl službu, přišel pán s malou dcerou, že má kopřivku či nějakou alergii. Musí ji v neděli večer vrátit v pořádku, jinak mu ji bývalá manželka nebude půjčovat. Zeť malou prohlédl a konstatoval, že ji pokousaly štěnice. "To není možné!" bránil se pán, "bydlím v drahé rezidenční čtvrti." V rámci přesvědčování našel zeť na internetu, jak vypadá dítě pokousané štěnicí a požádal pána, ať to porovná. Tak nakonec kapituloval a odešel i s pokousanou dcerou.

Já bych to naskloňovala "s vešmi", ale asi bych se tomu vyhnula a napsala "s veškami".

Jinak vešky se nám kupodivu vyhnuly, i když ve škole pochopitelně byly. Dceři jsem dokonce v 1.třídě ostříhala krásné rezavé a husté vlásky, které měla tehdy až do půl zad. Celá třída byla totiž zavšivená a její kamarádka úplně nejvíc...)))