se samorosty to není jednoduché

Naprosto souhlasím, hezký den

Hubert musel být strejda fakt za všechny prachy

Škoda ho - i těch ostatních, tetičky nevyjímaje. Chodí si už dávno po jinech cestách a na mě asi už zapomněli. Já na ně nikolivěk.Díky.

Ludi, se Spartakem měli pěkný zážitek tetka se strýcem. Jejich synek, tehdá pětiletý, byl kvítko. Když nechali Spartaka zaparkovaného u vrátek domku, vlezl do něj aniž by byl viděn, jak to u táty viděl, odbrzdil a z toho mírného kopečka, se auto samospádem rozjelo. Zabrzdila ho až výloha masny, která byla naproti. Přejel tak rušnou křižovatku, kterou proudilo už tenkrát v roce 1975, docela dost aut. Měl štěstí, že v ten okamžik, nic nejelo... Ze Spartaka byl skoro šrot a bratránek měl dlouho utrum se všemi radostmi

P.S.: díky za pěkné vyprávění

To já znám, posadila jsem si na klín druhorozené dítko(žadonilo), duplo na plyn a přefrčeli jsme veliký dvůr na chalupě do stodoly(taktéž veliké-naštěstí otevřená vrata). U těch zadních vrat jsme byli na to tata. Byl to mžik, ufff.

Dík za kukuč

Pěkné vzpomínání.

Díky Jituš, měj se parádně.