Když jde o vteřiny a tím vlastně o život
Nejsem narozená ve znamení lvice, ale mockrát jsem její sílu a odhodlání předvedla. Hlavně, když šlo o záchranu někoho z mých drahých. A vlastně, přidám-li k tomu určitou dávku předvídavosti, nasátou od maminky a babičky a (hlavně jejich varování před kdečím), je ze mě záchranář raz dva. I bez potřebných znalostí z oblasti zdravotnictví.
Jednou v parném létě jsme nechali mou sedmdesátiletou maminku na chalupě s oběma našimi dětmi a odjeli do Plzně. V noci na pondělí jsem ale měla ošklivý sen a podivný neklid mě neopouštěl ani celé dopoledne. A tak jsem radši v práci požádala o dovolenou a upalovala autem zpátky na chalupu.
Když jsem vjížděla do dvora, vběhly mi před auto obě naše děti, tehdy jim bylo asi tak dvanáct a osm let a divoce něco křičely. A hned bylo jasné proč. V kuchyni za stolem napůl ležela moje matka, sípající a celá zmodralá a lapala po dechu. Ze zarudlých očí jí tekly slzy a já propadla panice, že umírá.
Lvice ve mě jí tedy drapsla a začala jí vší silou mlátit do zad a zároveň jí táhla do auta. Nemohu pochopit, že se máti ještě bránila, kde v sobě vzala tu sílu.
A jak jsem z ní byla úplně mimo, tak jsem jí nacpala za volant. Pane jo, máti neuměla jezdit ani na kole a já jí tenkrát, sama napůl šílená, šoupla přímo za ten volant.
Pamatuji si jen, jak jsem na ní ječela, že jí přece jde o život. Ale ona se vší silou držela nejdříve střechy a pak i dveří auta a ne a ne se pustit. Asi to byly vteřiny, nevím. Když jsem pak s ní - to už ona vedle mě - vyrazila na polní cestu, přehlédla jsem haldu kamení a v plné rychlosti na ní najela.
Auto tenkrát děsivě zavylo a nadletělo a my dvě s ním. A matce po tom krkolomném skoku vyskočil z krku rohlík nebo co to vlastně bylo a pekelně se rozkašlala. Nejen, že se rozkašlala, nebudu to rozvádět. Je ale až k neuvěření, že se tak rychle vzpamatovala. Začala totiž na mě vřískat, že jí jednou určitě zabiju, protože jezdím jako blázen a někdy se jako blázen i chovám. Ach jo.
Zabiju, já, pane bože. A že jsem si pekelně narazila hlavu a zápěstí o sloupek auta, toho si ani další den nevšimla. Jen prohodila: "Co to máš zase s tou rukou, prosím tě, proč na ní máš obinadlo? A nemáš náhodou modřinu kolem oka? A z čeho?"
Vzápětí odpoledne, když jsem zamáčkla lítostivou slzu v oku, velkou bouli na hlavě a ještě větší na blatníku auta, přikvačila k nám návštěva. Tetička Liby, učitelka a znalec všehomíra. Obhlídla situaci a okamžitě zaregistrovala jak nepřiměřeně (vždycky mě kritizovala) vypadám.
Chystajíc oběma něco na zub jsem hned na to mou drahou rodičku zaslechla: "Ta moje holka je asi nějaká divná, dneska dopoledne mě cpala za volant auta a přitom ví, že jezdit neumím." A o tom, že jsem jí zachránila život, tak o tom nepadlo ani slůvko, ani to nejmenší.
Načež Liby po chvilce hlubokomyslně dodala: "Dneska ti mladí, škoda mluvit. A z čeho má zase tu modřinu?" … Chvíli bylo ticho než matinka dodala: "Ale, dyť jí znáš, furt si něco dělá, to máš s ní těžký, lítá jak blázen:"
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x