Pod vibrací čísel - věřit nebo nevěřit?

Právo žasnout nad osudovou mocí hvězdných drah a věřit jim vůbec nikomu neberu. Podle mě to s horoskopy nebo bez nich vychází v podstatě nastejno.

Před několika dny se mi ozvala kamarádka. Že už jí pomalu a jistě začíná "hrabat". A  proto, že se začala zajímat o numerologii. Přišlo mi to jako zpestření současné situace, takže jsem se rozhodla mrknout i na svůj život pod úhlem horoskopu. I když - s horoskopem nebo bez něj - ono to vyjde nastejno.

Jsem tělem i duší záchranář. A jde-li o mé drahé, mám v sobě odhodlání lvice. Útočící lvice na lovu. Ovšem narozená jsem ve znamení Střelce - navíc pod vlivem Slunce. Takže podle numerologů by mi měl být celý vesmír příznivě nakloněn.

Dočetla jsem se však, že "zrozenci" (nově užívaný a podle mě šílený výraz) pod vibrací čísla 1 - Slunce - jsou vládychtiví a nesmyslně trvající na svých omylech. Nestačím zírat. Byli to např.: K.H.Mácha, Karel Čapek, K.V. Rais a mnoho dalších osobností. Panejo, to jsem se ale ocitla ve vybrané společnosti!

Co se týká té mojí vládychtivosti - co bylo, bylo. Nikam se v poslední době necpu a vládnu nanejvýš  v kuchyni. A důležitá rozhodnutí státního, unijního a i celosvětového charakteru vypočítavě přenechávám svému manželovi.

Mám v tom ale pěkný zmatek. Mou hvězdnou konstelaci prý kdysi narušila i planeta Venuše. Která patrně rozhodla, že se prvně nenadechnu pod vánočním stromečkem, ale o celý týden dřív. A moje babička, venkovská bába babicí, z toho tehdy byla docela vykolejená. Bývala totiž zvyklá, že podle ní klapalo všechno tak, jak určila. V tomhle případě ten dárek, já, o svatvečeru. A najednou - zasáhne Slunce s nějakou tou Venuší. "Čert aby to spral," stěžovávala si mi občas.

Takže mě právě teď napadlo, jak to se mnou bude v příštích dnech. Čeho se mám jako vyvarovat a co očekávat. A pod svým znamením nevěřícně čtu: "Za volantem se nechovejte jako lítá šelma utržená ze řetězu, pokuta by mohla být mastná."

Jaká šelma? Můj drahý občas společensky (podle mě pravdivě) utrousí, že teď jezdím jako s hnojem. A poslední, zatím "jedinou" pokutu 100,- Kč jsem dostala za přechod ulice na červenou. Světla na křižovatce se tehdy patrně nějak zasekla na té červené. Na celých dvacet minut. A já v čele (sledujte tu vládychtivost) davu asi dvaceti lidí mrzla na chodníku a civěla, kdy to přeskočí. Jako ta světla. A tak jsem "údajně" hlasitě zavelela k protestujícím zadákům (a je to tady, to mé trvání na omylech): "Jdeme!

Takže na ten můj neskutečný povel přeběhli i všichni ostatní. Jako ovce. A přímo do náruče tří příslušníků, kteří tu už před 8.00 lstivě číhali za vysokými keři. Mou zásluhou měla to tehdejší ráno plzeňská policie neskutečné žně. Známý manželský pár, pokutovaný dvěmi stovkami, mě tenkrát dokonce začal za rohem odchytávat a svou pohledávku na mě vymáhal.

Já byla tehdy k ruce zákona, sepisující mladinké policistce, vstřícná a nic jsem nezatajovala. Dokonce jsem jí pobízela, aby konala - psala rychle. Že spěchám. Na rozdíl ode mě někteří jedinci tvrdili, že peníze nemají a mlžili, uvádějíce smyšlenou adresu. A pak se divili, že jsou odváděni na okrsek k vysvětlení. To jsem se dozvěděla hned večer od našeho známého, který ze mě telefonem loudil přiznání, proč najednou nedodržuju předpisy.

Takže - tady to máme černé na bílém - tu v mé numerologii uváděnou vládyschopnost a trvání na omylech. Věřit nebo nevěřit?