Okolo Třeboně
Míříme do Třeboně na několikrát odložený třídenní wellnes. A bloudíme. Je příšerné vedro a škvaří se nám snad i mozek.
"Neboj, mám podrobný itinerář," hlásí mně manžel už dva dny před odjezdem. Itinerář je skutečně podrobný a hlavně hodně, hodně dlouhý. Sestavený podle staré mapy, dost staré (dvacetileté) mapy.
Můj drahý je šetrný a staré věci zásadně nevyhazuje. Jakékoliv staré věci, tedy ani mapy. "Můžou se ještě k něčemu hodit," říkává. Z toho vyplývá, že snad ani mě, léty poněkud obroušenou, nevymění za novější model. Mohu se ještě docela dobře k něčemu hodit, proč ne.
S itinerářem v ruce a manželem bok po boku vyrážíme. Já mám při téhle cestě jeden jediný - podle něj jednoduchý - úkol. Kontrolovat názvy městeček, obcí, vesniček a osad dle uvedeného seznamu. A ne se jen kochat a vykřikovat, kde se co šustlo.
Občas jedeme jinudy, což řidič přechází blahosklonným: "No co, tak je tady obchvat, nevím, co pořád máš, nekomentuj a hlavně sleduj ukazetele."
Konečně jsme v jihočeské metropoli, na objezdu, po kterém vytrvale kroužíme. Směr Třeboň - nikde. Menu je ale vynikající - Brno, Wien, Prague a heleďme se, dokonce i Linz. "Tak tam jsme ještě nebyli", snažím se prolomit všeobklopující dusno.
Kolem si to sviští a hlavně troubí (na nás) rychlé, očividně jihočeské (budějovické) vozy a "kam se cpeš ty nádivo" je jen jedna z několika nadávek, které si vyslechneme.
Mám proto spásný nápad: "Zeptáme se někoho, kudy na tu zatracenou Třeboň." I když vím, že můj vlk samotář se ptá velice, velice nerad. Na cokoli, hlavně ne na cestu. Bloudí radši samostatně a bez rozporuplných cizích informací.
Benzinka, u které na můj nátlak vyskočíme, mu dává (ostatně jako vždycky) zapravdu: "Jezdím sem na kole a okolí neznám," sděluje nám obsluhující stručně.
Po dalším nadbytečném kilometru zastavíme u pivnice s rozjuchanými štamgasty u chodníku. "My jsme taky z Plzněééé" sdělují nám radostně, mávajíce napěněnými půllitry. "Jó Třeboň - Fandó, pocem, tysivodsud."
Očividně podroušený Fanda se za chvilinku připotácí a do mého staženého okýnka mi do ucha pivně zaševelí: "Na pátým světle to fikněte doprava a jste v Třeboni raz dva."
Složitý úkol sledovat a spočítat semafory mi manžel okamžitě svěřuje. A já, patrně osvěžená tím pivem, co mi Fanoušek vycmrndal za krk a částečně i na hlavu, to kupodivu zvládám. Ukazatel Třeboň je před námi a počítání do pěti - brnkačka. Diplom - zatím - vracet nemusím.
Okouzlující starobylá Třeboň uprostřed krásné jihočeské přírody nás vítá s otevřenou náručí. Ale - je tady hlava na hlavě, davy lidí. Po té coronavirové smršti sem zamířil snad každý.
Druhý den od rána prší. Kdyby jen pršelo, leje a leje, jako z konve. Když se konečně vyčasí, zamíříme po večeři (výborné, vřele doporučuji, kapří hranolky se salátem) ke hrázi rybníka Svět. A tam se na nás vrhnou komáři. Co dodat.
Třetí den odjíždíme (nebloudíme) opět přes jihočeskou metropoli. A já konečně pochopím Járu Cimrmana: "Jó v Budějovicích, tam by chtěl bydlet každej."
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Bombardování Gazy si vyžádalo nejméně 13 obětí, Biden mluvil s Netanjahuem
Izraelské bombardování tři domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně 13 lidí a zranilo...
Letní teploty ještě vydrží. Ochladí se až koncem týdne, kdy přijdou přeháňky
V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...
Soud začal řešit podvod století za 2,4 miliardy. Okradených jsou tisíce
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Přijíždí německý prezident Steinmeier. Setká se s Pavlem, uctí oběti střelby
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájí dvoudenní návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x