Jeden čas jsme s mou dobrou kamarádkou Dankou navštěvovaly kdejaké kurzy. Na jednom z nich, z psychologie, nás přednášející vyzval, abychom jeden po druhém vyjmenovali věci, které rádi děláme.
Když došlo na Danku, začala obšírně vykládat, jak jí zajímají rodokmeny. A hlavně pak, že moc miluje jízdu autem.
Já poněkud stručně řekla, že ráda chodím do kina a čtu, už odmala. A že přelouskám všechno, co mi přijde pod ruku.
Nevím už proč jsem k tomu dodala, že Danka jaksi na něco zapomněla. Na to, jak ráda jezdí v tom autě rychle. A to hodně, hodně rychle.
Asi jsem chtěla být za paní vtipnou.
Vedle mě sedící posluchač se vzápětí rozesmál a poznamenal. "No, já budu stručnější. Jsem totiž policajt a rád, ale hodně rád dávám pokuty za nepřiměřenou rychlou jízdu."