Proti gustu žádnej dišputát
A tak jsem si v tyhle jarní dny vychutnávala přímo s gustem líčení kamarádky, která se před měsícem vrátila z Japonska. Když jsme se obě pokochaly krásami téhle země vycházejícího slunce, došlo i na gastronomii. A ne ledajakou. Gastronomii dohnanou až do extrémů.
Tokijští hostitelé Haničky jí hodlali zavést do jedné nóbl restaurace s francouzskou kuchyní. Kde denně překvapují návštěvníky svými kulinářskými počiny.
Posledním výkřikem jsou tam prý, pane na nebi, jídla z hlíny. Nevěřila jsem vlastním uším. Že bych byla nedoslýchavá? Mám už nárok, tak proč ne.
Hanku to očividně dost rozveselilo, reagovala prý totiž úplně stejně. Její hostitelé, překypující nadšením, se mimo jiné (okrajově, aby neurazili ) zmínili o částce za tohle nejnovější vyhlášené menu o šesti chodech.
"Šest chodů sem nebo tam, dejme tomu. A za jedno dvatisíce korun", lapala jsem po dechu. "A navíc, co ta hlína, to je nějaký fór?"
A tak jsem byla rozjařenou Haničkou informována, že menu údajně obsahuje nejen hliněnou polévku a různé mořské potvory, ale hlavně pak nejnovější počinek oné restaurace. Trhák. Bramborovou kouli, servírovanou s omáčkou. Z Hlíny. Pravé, nefalšované.
Zůstala jsem paf. "A tys tam s nimi na něco takového šla?"
Hanka se rozesmála. "K tomu nedošlo. Měla jsem totiž druhý den odletět. A hostitelé po telefonu zjistili, že tokijský šefík oné restaurace má neřešitelný problém. Sehnat kvalitní zeminu. Hlínu. Dodavatel selhal. Šokující a nepředstavitelné pro japonské poměry."
Jako omluvu prý rodina ale vzápětí obdržela veliký dárkový koš s různými lahůdkami. Jestli byl hliněný koš nebo i ty laskominy, tak to jsem se zapomněla zeptat.
A tak mi ta hlína vyvolala jednu dávnou vzpomínku na dětská léta.
Kdy mi babička často začátkem prázdnin podala plechový hrníček. Plecháček, tak mu říkávala. Se slovy: "Koukej mazat pro jahody do našeho hliniště. A ať jsi co nevidět zpátky."
Hliniště bylo na louce nedaleko za chalupou ve stráni. Býval tam božský mír a klid. Takové velebné ticho, jenom břízy kolem prašné cesty šuměly. A to ticho jen nakrátko pročísnul výkřik nějakého dravce. Nebo táhlé houkání vlaku z nedalekého nádraží.
A tak jsme s kamarádkou Alenou, mým věrným nohsledem, sbíraly malé lesní jahody, kterými se ta stráň úplně celá červenala.
Že by to bylo tím podložím, nevím. Kromě jahod v té stráni vonívaly koberce mateřídoušky a rudých hvozdíků. Slziček Panny Marie, tak jsme jim tehdy říkávaly. A přes přísný zákaz jsme si jich (s malou dušičkou) často natrhaly plné dlaně.
Když jsme s mým mužem dorazili před pár týdny na chalupu, uklízela jsem tak, jako vždycky. Jaro venku šílelo a já měla plné ruce práce. Okolo domu a pak uvnitř.
A najednou se mi ze starého kredence po předcích vykutálel malý bílý oprýskaný hrníček. Babiččin plecháček.
A zavoněl dávnou vzpomínkou. Přímo prázdninově. Jahodově.
Ludmila Ibehejová
Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu
Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...
Ludmila Ibehejová
Sen je prý jen sen a kdo mu věří...
Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.
Ludmila Ibehejová
Jak jsem obdržela dávku ...
A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností
Ludmila Ibehejová
Umět se radovat - o to vlastně běží
I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.
Ludmila Ibehejová
Tak tu máme další rok
"Když si delší dobu myslíš, že je všechno špatně, tak to také špatně je" - Murphy. Silně pochybuji, že můj milovaný dědeček něco od pana Murphyho četl. On, bojující kdysi na Piávě, vnímal běh světa po svém. A rád o tom mudroval .
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
Policie navrhla obžalovat za podvod dva rusínské aktivisty s vazbami na Zemana
Policie navrhla obžalovat dva proputinovské rusínské aktivisty Mychajla Ťaska a Vasyla Džuhana z...
Nejdřív spor o Green Deal. Sliby politiků pak převrátila umělá inteligence
Tématu Green Dealu a jeho možné revize se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Velitelé jsou svině, moji rotu zničili. Ukrajinci hasí průlom v Donbasu
Premium Zatímco Rusové rozšiřují průnik kolem strategicky položeného městečka Očeretyne, Ukrajinci řeší,...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x