Kýblem do hlavy

30. 09. 2016 1:33:35
Podobnost s jedním děsivým případem v TV seriálu o majoru Zemanovi je věc čistě náhodná. Neboť níže poškozený do té studny nebyl vhozen. Nýbrž do ní sám a dobrovolně vlezl.

Je to už vlastně dávno. Ten jarní den sladce voněl po jahodách a byl stvořený pro nic nedělání. Tak to jsem si myslela já. Ale můj drahý měl tehdy docela jiný názor. Z ničeho nic zavelel: "Mrskni sebou, jdeme konečně na tu zatracenou studnu".

Výše jmenovaná totiž začala trpět nějakým katarem, či co a z kohoutků v domě nám vytékala rezavá břečka. A tak známý vodohospodář slíbil zajistit rozbor dodaného vzorku.

Výsledek byl docela tristní: "Máte ve studni améby a voda je tím pádem ne-po-ži-va-tel-ná". Hláskoval významně. "Jen po několikerém převaření". Ucedil závěrem ten dobrý vodárenský chlapík.

Vyděsila jsem se. A tak jsme vodu nějakou dobu na chalupu dováželi v lahvích. A vláčeli jí jako soumaři až na nedaleké parkoviště k autu. Vždycky několik tašek z jedné plzeňské studánky, což byl nápad mého muže. Kterému to doporučila jedna dobrá kamarádka, očividně "takyšetřilka."

Pak nás to pomalu a jistě přestalo bavit. A hlavně naše děti, když se s jednou lahví v každé ruce navztekaně plouhaly za námi. Skuhrajíce něco o hnusných otrokářích.

Takže jsme na mé naléhání konečně zakoupili chloramin, nový kýbl a kartáč "rejžák". A šlo se na věc. V ten krásný, jahodový den, stvořený pro nicnedělání.

Když jsme konečně vodu vyčerpali, slezl manžel po pět metrů dlouhém žebříku. Se všemi zakoupenými proprietami. Já obdržela dlouhé bidlo s kovovým hákem spolu s několika ráznými instrukcemi.

"Když houknu, vytáhneš kýbl, vyleješ ho a prázdný zase spustíš. Hlavně dávej bacha", dodala má polovička významně. "Znám tě přece" - to už zaznělo kapánek výhrůžně.

A tak jsme se v tom krásném jarním ránu opravdu činili. Oba dva, až se z nás kouřilo. Z mého drahého pochopitelně mnohem, mnohem víc. Protože musel popolézat, vyhazovat napadané slimáky a jiný sajrajt a pochopitelně drhnout stěny i dno studny.

Jak jsme tak byli jako správná dvojka sehraní, byla jsem dokonce i několikrát "kladně hodnocená." Takže jsem podlehla zrádnému sebeklamu a dmula se pýchou. Poněkud předčasně, jak se ukázalo.

Být tam tehdy má babička, pronesla by: "Nechval dne před večerem, ba ani ráno, jak jest v písmu psáno." Byla totiž velice pobožná a tak "kancionál" citovala kdejakou chvíli.

Když byl zaháknutý asi tak pátý kýbl a já byla zrovna skloněná, objevil se za mými zády nečekaně soused. Tichošlápek jeden tichošlápovská. A zahalekal: "Jak se máte sousedkóóó, dneska sama doma, sama doma?"

Strašně jsem se lekla. A bidlo spolu s vědrem - upustila.

No, manžel v té hloubce něco zaslechl a tak instinktivně stačil zvednout ruce. Ještě, že měl tehdy na hlavě starý myslivecký klobouk. Mohlo to dopadnout všelijak.

Soused, očividně hodlající se mnou klábosit, se tehdy hodně, ale hodně rychle vypařil. On totiž ten můj zápasník, s kýblem poněkud našišato, vypadnul z té studny docela rozzuřený.

A já se mu ani nedivila. Protože, dostat bidlem do hlavy, to jednoho přece ani trochu nebaví.

Když jsem pak manželovi vyždímala zvlhlý šos, otřela zkrvavený nos a čelo, vylovil na mou radu ze studny i sojčí pírko. A studánka v ní byla rázem čistá.

No, že jsem ho tenkrát nezabila, tak to byl vlastně zázrak. A on mě?

Tak to se mi zdá - i po tolika letech - vlastně dojemné.

Autor: Ludmila Ibehejová | pátek 30.9.2016 1:33 | karma článku: 30.27 | přečteno: 655x

Další články blogera

Ludmila Ibehejová

Tak o tuhle morovou ránu jsem si -pane Dušku - nekoledovala a určitě za ní ani nemůžu

Chtěla jsem o všem, co nás tohle jaro postihlo (a hned oba s manželem) spíše mlčet, dokonce i před našimi dětmi. Ale ti mají právo vědět, co se u nás děje a tak s těžkým srdcem jsem je informovala. S těžkým srdcem, plným kamení...

19.7.2023 v 3:41 | Karma článku: 43.08 | Přečteno: 7023 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Sen je prý jen sen a kdo mu věří...

Sny jsou podle názoru mnohých psychologů a i psychiatrů údajně obrazem nitra, jakousi skládankou úzkostných pocitů, uložených kdesi hluboko v koutku naší duše.

8.4.2023 v 15:08 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 438 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Jak jsem obdržela dávku ...

A to naprosto nečekaně, bez žádosti a dokonce proti své vůli. V pondělí jsem totiž byla na pravidelné oční roční kontrole, protože pečuji o sebe v rámci svých možností

3.4.2023 v 6:54 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 932 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Umět se radovat - o to vlastně běží

I malé pousmání by nás mělo automaticky naladit na lepší vlnu. A to bych se na to podívala, aby s takovým úsměvem nebyl svět hned hezčí. Mým bonusem je sametový úsměv naší krásné dvouleté vnučky, který mi dokáže prozářit celý den.

26.3.2023 v 5:36 | Karma článku: 25.63 | Přečteno: 379 | Diskuse

Další články z rubriky Plzeň

Ludmila Ibehejová

Když tenkrát pršelo jen se lilo...

Tehdejší kulminování řek v jižních Čechách a na Moravě před dvaceti lety bylo v denních zprávách sice děsivé, ale z pohledu nás - diváků "za rohem" přece jen kapku vzdálené.

8.8.2022 v 17:36 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 397 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Nevěřte té bestii aneb kominíkem snadno a rychle

Ne každý den se tak říkajíc "vyvede," takže jsem v tom jiskřivém a chladném červnovém ránu začala tentokrát vyvádět já. Kuchyňská kamna na chalupě si totiž zase projednou zastávkovala.

10.7.2022 v 18:11 | Karma článku: 26.24 | Přečteno: 342 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Nemusí být zrovna pátek

Navíc třeba i třináctého. Ostatně - kdo by v dnešní době chtěl věřit na nejrůznější varovná znamení.

21.6.2022 v 21:08 | Karma článku: 26.24 | Přečteno: 335 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Když se ruka k ruce vine?

Život je největší dar - proto ho vychutnávejme, pokud to jen trochu jde - hodinu po hodině, minutu po minutě. V dnešní době to platí dvojnásob.

29.3.2022 v 17:13 | Karma článku: 24.89 | Přečteno: 327 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Dáte si se mnou štamprdli?

"Kam slunka boží tvář se lije, pít bude se a pilo, pije, že všechno pije - každý ví - a já mám být snad střízlivý ?" (Od básníka, jehož jméno mi uniklo, ale citát jsem si kdysi dávno poznamenala).

20.3.2022 v 16:34 | Karma článku: 27.21 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 206 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 760

Po studiích technického směru jsem vědu a techniku asi výrazně ochudila. Nikdy jsem totiž nekonstruovala. Ráda jsem psala. Bohužel, jen pro své přátele. A také výborně vařím. A je to na mně a mém manželovi znát...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...