Ludmila Ibehejová
Malé sanitární rigor mortis
Dutý žuchanec do dveří a "honem, honem, pojď sem," halasí manžel odněkud z konce chodby. Vlastně, z WC, kde leží na boku zaklíněný mezi záchodovou mísou a zdí. Málem z toho všeho leknutím vypustím duši. Ještě, že jen tu duši.
Ludmila Ibehejová
To už se budeme jen modlit?
Když včera ráno vykouklo sluníčko, hned mi bylo o trošku líp. A nad ranní kávou - silným turkem - jsem začala znovu vnímat vůni a přitažlivost života.
Ludmila Ibehejová
O nejistotě a jedné dávné lásce
Říká se, že malá část nejistoty pranic nevadí a že dokonce působí i povzbudivě. Nejen v partnerských vztazích. Ta současná nejistota ale ubíjí. Mě tedy docela určitě.
Ludmila Ibehejová
Půlhodinka sem nebo tam
"Tys ́ poradila našemu Péťovi, aby při distančce vždycky koukal půl hodiny z okna?" - praská (nebo prská) na mě z telefonu naše sousedka z chalupy.
Ludmila Ibehejová
Když to hlava jaksi nebere
"Propánakrále... " - vlastně, mnohem jadrněji mi ujedou v místním supermarketu nepublikovatelná slova. Kdyby jen slova, ale i nohy. Takový ten prudký záklon a vzápětí předklon, znáte to. Já v tom mám docela praxi.
Ludmila Ibehejová
Dětskýma očima
Tak už k nám poslední dobou o Vánocích nejezdí Děduška Moróz a ani Santa Claus, ale konečně pravý český Ježíšek. Možná - až na nepatrné výjimky.
Ludmila Ibehejová
Nám, narodí se nám
Nastal Advent a vypadá to, že se po dlouhých letech konečně rozhoupe i svatý Martin. Potěší všechny děti a přijede jaksepatří a hlavně kvůli nim - na bílém koni. Nebudu ale předjímat, od toho jsou tu povolanější.
Ludmila Ibehejová
Pod vibrací čísel - věřit nebo nevěřit?
Právo žasnout nad osudovou mocí hvězdných drah a věřit jim vůbec nikomu neberu. Podle mě to s horoskopy nebo bez nich vychází v podstatě nastejno.
Ludmila Ibehejová
Furt klečí a klečí syčák jeden
"A nehne se a nehne se..." - a tím včerejší esemeska od mojí kamarádky končí. Když mi pak do mobilu přijde vzápětí dvakrát totéž, začínám si o Věrku dělat starost.
Ludmila Ibehejová
Jó, ta se devětkrát vdávala...
Měla jsem devět operací. Stejně jako Elizabeth Taylorová. Ta ale zároveň říkala (na rozdíl ode mě), že měla i devět vážných nemocí. A hlavně pak - devět manželů.
Ludmila Ibehejová
Kde ho asi tak vzaly
Hlasitý nebo spíše ironický výkřik očividně nepatří mému manželovi, i když na něj Miluška několik okamžiků zírá. Kouká totiž dlouze na mě. Tyhle nečekané návštěvy. Ale můj dragounský dědeček říkával: "Host do domu, bůh do domu."
Ludmila Ibehejová
Když klečet, tak v rohu
Myslím si, že manipulovat se mnou, jak fyzicky, tak i psychicky, je docela fuška. A s lednicí, kterou máme na chalupě v přístěnku ve výklenku, tak s tou je to ještě horší než se mnou.
Ludmila Ibehejová
Chleba na zemi - srdce na dlani
Už moje babička kdysi říkávala: "Dítě moje zlatý, se srdcem na dlani a s kloboukem v ruce projdeš celý, celičký svět..."
Ludmila Ibehejová
Když přišlápne malá botka
"Tancuj, tancuj, vykrúcaj, vykrúcaj..." - halasíval na nás a tleskal do rytmu náš tehdejší taneční mistr. Jo, vážení, taková prodloužená v tanečních, to tenkrát bylo něco!
Ludmila Ibehejová
Cestou necestou...
"Cestou necestou" to jsem si málem zpívala tuhle v podvečer, i když do zpěvu - a ani do skoku mi nebylo.
Ludmila Ibehejová
Jednou a dost
"A bude se hubnout, co ty na to," prohlásil kdysi jednou (v minulém století) můj zápasnický manžel. A protože jsem nechtěla narušit naše tehdejší manželské štěstí, tak jsem souhlasila. Sice váhavě, ale souhlasila.
Ludmila Ibehejová
Okolo Třeboně
Tak koně jsme tam nezahlédli ani koutkem oka, zato krvelační komáři se na nás vrhli skoro okamžitě. A popásali se jedna radost. Asi jsme jim zachutnali - aniž jsme jim něco dali.
Ludmila Ibehejová
Snít o něčem
"Nemaluj pořád toho jednoho jedinýho koně s houslemi v tlamě, kdo to kdy viděl," hubovala kdysi matka Chagallová svého pubertálního syna. On neposlechl a maloval dál. A udělal dobře. Moc dobře.
Ludmila Ibehejová
O naději
Jaro je tady se vším všudy - nejen kalendářně. Na azurovém nebi sem tam mráček, v ovzduší spousta pylu (plná penze pro nás, alergiky) a já sama na lodžii celá zmámená. Nikoliv jarem, ale desinfekcí - sousedé uklízeli.
Ludmila Ibehejová
A tak ho na oplátku vyděsím zas´ já
Letos mi bude - ne, tak to neprozradím. Ani náhodou. Stejně jako svou váhu, kterou po tom čtyřnedělním skoro nicnedělání budu muset vykazovat asi jako tonáž.
předchozí | následující |
Počet článků 206 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 760 |
Po studiích technického směru jsem vědu a techniku asi výrazně ochudila. Nikdy jsem totiž nekonstruovala. Ráda jsem psala. Bohužel, jen pro své přátele. A také výborně vařím. A je to na mně a mém manželovi znát...